Marek 7,1-23 „… A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje. …“ (verš 20)
Náš život by měl ukazovat na proměnu, kterou v našich životech učinil Pán Ježíš. Slova která z nás vychází docela pěkně ukazují na to, co je v našem srdci. Máme druhé budovat, povzbuzovat a žehnat. V praxi někdy vidíme jak se i mezi křesťany občas vyskytne hrubší slovník anebo někoho nazveme nevhodným slovem.
Matouš 5:22 Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!‘ bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni. B21
Kde je podstata problému? Pokrytecké srdce nebo obyčejná vlažnost.
Ježíš si této problematiky velmi pozorně všímal, a tak občas rušil zvyky farizeů a náboženských představitelů. Pro ně to bylo velmi nepříjemné, ale on s nimi jednal tvrdě. Odkazoval je na proroctví proroka Izajáše. Marek 7:6 Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne.
Izajáš 29:13 Panovník praví: „Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem.
My můžeme žít křesťanský život, mít pravidla, naučené zvyky a způsoby chování, ale i nám se může stát, že se srdcem od Boha vzdalujeme. A to je klíčové, o co Ježíši šlo. Jestliže se vzdalujeme, o čem to naše následování Krista je? Bohu jde o osobní vztah s námi, to je rovina srdce.
Asi se nepotřebujeme příliš zabývat tím co do nás vchází, ale především tím, co z nás vychází. Zdravý jídelníček nám může prospívat, ale důležitější je, kde je naše srdce. To určí, co z nás bude vycházet. To, co do člověka vchází, jde někam do hnoje, ale to, co vychází, nás znečišťuje.
Přemýšlím nad tím, proč některým křesťanům s věkem tvrdne mluva? V minulosti by některá slova nepoužili, ale postupně začnou být méně citliví na to, co z nich vychází. Položme si otázku: Jak blízko je naše srdce u Pána? Duch Svatý nás často povzbuzuje, abychom hledali Pána a vrátili se do jeho blízkosti. Pokud z nás vychází věci, které nejsou úplně křesťanské, člověk musí nejen upravit svou mluvu, ale prohloubit vztah s Ježíšem.
Musíme si připustit, že jsou i látky, které když vchází do člověka (drogy, alkohol, tlumící léky atd.) odkryjí, co je v nás. V těchto případech padají zábrany a jak se říká: „co na srdci to na jazyku.“ Ztrácíme sebekontrolu, a můžeme být překvapeni, co vše z nás může vycházet.
U spousty lidí, co se rozhodnou jít za Pánem není tato změna ze dne na den. Musí se dívat do zrcadla Božího Slova a pracovat se svým slovníkem, a především se svým srdcem.
Letitý křesťan zase může mít problém s tím, s čím měli problém zákoníci a farizeové – vzdaluje se od Pána.
Boží Slovo nás vede také k tomu, že „máme být rychlejší k naslouchání než mluvení“ – někdy mluvíme dřív, než si něco promyslíme.
Ať nám Pán pomáhá udržet vnitřní pokoj a žít v čistotě. David se modlil, ať Bůh střeží jeho ústa.