Bylo nebylo, kdesi za sedmero horami a sedmero řekami existuje místo zvané FRIENDZONE. Je to místo, kam údajně mizí všichni milující věrní Boží muži. Je to trestná lavice, černá díra. Sem „zlé a protivné“ ženy posílají „skvělé a milé“ muže. Místo opředené tajemstvím. Je jedno, kdo tento výraz vymyslel, jestli muži nebo ženy. A kdo jej více potřebuje…
Důležitější je, že jej využíváme proto, abychom nemuseli dávat odpovědi. Jsme někdy líní v hledání a povrchní v dávání odpovědí. A kdo z nás nebyl někdy ve vztahu zraněný, kdo z nás nemá otázky, na které nikdy nedostal odpověď?
Teď budu psát v mužském rodě, ale platí to samozřejmě i pro ženy!
Zamiloval ses. Jsi okouzlený. Zdá se ti, že dotyčná musela vystoupit přímo ze tvých snů. Je to všechno, co jsi kdy hledal! Láska na první pohled. Myslíš na ni dnem i nocí, přemýšlíš, jak ji potěšit, jak jí vykouzlit úsměv na rtech. Snesl bys jí modré z nebe. Chceš být mužem jejích snů, chceš jí být oporou, chceš se s ní modlit. Chceš, aby vaše láska svědčila všem okolo o Pánu Bohu.
Hups! Jenže ona jaksi tvoje city neopětuje. Ona jaksi necítí, že se k sobě prostě na 100% hodíte. Vůbec nevnímá cokoliv, co pro ni děláš. Prostě si dovolila tě nemilovat!
A jestli ti to pomůže, tak toto zažívají muži i ženy. I já jsem to zažila. A víš, co? Takto je to správně. POKUD OVŠEM STÁLE HOVOŘÍME O LÁSCE A SVOBODĚ!
Kdyby totiž byla láska na povel, kdyby byla odměnou za charakter, dobré skutky nebo byla výrazem soucitu, nebyla by láskou. Mimochodem, Pán Ježíš byl tím nejlepším mužem na světě a stejně skončil ukřižovaný! Možná, že si to často neuvědomujeme do důsledku, ale Bůh stvořil lidstvo a miluje nás tak, že dal sebe samého za nás. A přesto zůstal v průběhu lidských dějin sám – opuštěný, odmítnutý, zrazený a nemilovaný. On je Láska! Máš už trošku bližší představu o tom, do čeho vstupuješ, pokud opravdu miluješ?
Stalo se to i mně. Někdo o mě projevil zájem a já jsem naneštěstí musela říct, že já to nemám stejně. I když mě to velice mrzelo. A ten zájem a zamilovanost, která mě před chvilkou chtěla nosit na rukou, se proměnila v uraženost, hněv, ješitnost a lhostejnost. Je potřeba si uvědomit, jestli to, co ke druhé osobě cítíme, je „láska“. Protože „pravá láska“ je trpělivá, všechno snáší, všemu věří, doufá a všechno vydrží… (viz 1. Kor 13). Nikdy neslibuj něco, čemu nerozumíš a co nemůžeš dát.
KDYŽ PO JEDNOM JEDINÉM ODMÍTNUTÍ CÍTÍŠ VÍC URAŽENOU JEŠITNOST, PÝCHU A ZRANĚNOU HRDOST NEŽ LÁSKU, TAK JSI NIKDY NEMILOVAL!
Friendzone – je škoda, že se ze slova přátelství stává překážka nebo až urážka. Když nestojíš o přátelství, tak co jiného jsi chtěl/a? Po padesáti letech manželství bude přátelství stejně ta nejlepší věc, na které budete stavět.
Povím ti, jak se na takovou situaci dívá žena. V životě potkám mnoho mužů, skvělých. Už jich také pár znám. Také jistě znáš spoustu kolegyň z práce, spolužaček ze školy, a nejsi s nimi v partnerském vztahu proto, že jsou moudré, hezké nebo vtipné. Láska je něco víc, něco, co se nedá ovlivnit. Když potkám někoho, koho si vážím, s kým si rozumím, jsem spokojená. Přátelství je dar. Když on však projeví zájem o něco víc, mám tři možnosti:
1. Vyhovím mu a zkusím s ním jít do vztahu, i když vím, že lžu jemu i sobě. On to možná na první dobrou nepozná, protože bude v euforii a bude šťastný. Ale zanedlouho pochopí, že mě doopravdy nezískal. Že to byl jen on, kdo do vztahu investoval. A to není fér.
2. Můžu naši známost ukončit. Můžu mu udělat scénu, co si to vlastně dovoluje. Nadělit mu takové odmítnutí, jaké si za rámeček nedá. A on určitě hned vystřízliví. Jenže taková nejsem. A ani neznám ženy, které by takové byly.
3. Nechci před dotyčným zavírat dveře, mám ho ráda jako člověka a přítele. Chci, aby byl součástí mého života. Řeknu mu pravdu o tom, že do něho nejsem zamilovaná. Dávám však naději, že se to možná někdy změní. A zároveň mu dávám prostor a čas, aby mě poznal. Je to na něm. A také chci, aby Boží milost v našich životech mohla působit. A toto je friendzone.
A teď konečně k věci! Muži, bojujte! Prosím vás, bojujte! Když si myslíte, že to, že jste ženu oslovili a pozvali na kávu, tak je to boj, tak to se mýlíte. Když si myslíte, že vyznání citů je boj, tak jste na omylu. To bylo možná jen zahřívací kolo, rozcvička! Kdyby vám teď padla do náručí, určitě by to polechtalo vaše ego. Vždyť jste takoví neodolatelní a skvělí, že jinak to ani dopadnout nemohlo. A teď zpět do reality! Byl jsi odmítnutý? Jsi odsunutý na příčku přítele? Probojuj se odtud ven! Dveře jejího srdce nejsou sice dokořán, ale ani zamknuté na petlici! Musíš klepat. Když jsi jí řekl, že k ní něco cítíš a když si za tím stojíš, dokaž to skutky. Buď věrný a vytrvalý. Ale ne zoufalý. Nechceš ji přece svojí pozorností utrápit k smrti.
Jestli se snažíš získat nebo udržet ženu jen proto, že neumíš nebo nedokážeš být sám, nebo proto, že si neumíš představit žít bez ní, tak potom nejsi připravený na vztah. A to samé platí o nás o ženách.
Tak tedy miluj, dávej sebe a nepočítej náklady. Protože takto to pro nás dělá Bůh (On je láska bez hranic). Pokud se považuješ za muže podle Božího srdce, tak bys měl Jeho srdce nejprve poznat. Náš Bůh se dává. Neustále odmítaný, neustále miluje. Protože jinak nemůže! Zůstává věrný, i když my jsme nevěrní. Snaž se dospět k této lásce a nevěřím, že srdce ženy, kterou miluješ zůstane uzamčené. Modli se za ni, modli se za sebe. Modli se o milost a požehnání pro vás oba. Aby se ve vašich srdcích děla Boží vůle.
A pokud jsi právě dospěl/a k poznání, že tohoto nejsi schopen/schopna, výborně! Protože můžeš věnovat svůj čas a energii něčemu užitečnému, Nejenom smutnit nad tím, jak je to nefér, že někdo skvělý jako ty, skončil zase na „lavičce pro přátele“.
Buďme vděční za přátelství, je to velký Boží dar. A možná v pokoře uznejme, že nejsme na vztah připravení. Nebojte se, je nás takových víc… Pán Bůh nás volá k tomu, abychom Ho poznali, abychom věděli, co je láska a k čemu jsme povolaní. Přestaňme se škatulkovat, litovat se a vymlouvat se na zranění. Vykročme cestou kříže – tedy lásky…
Autor: Lenka Brichtová; Překlad: Olga Kačenková
Zveřejněno se souhlasem. Zdroj: www.bezhranicnalaska.sk