Autorka článku pracuje jako psychoterapeutka v Křesťanském terapeutickém centru. Převzato z webu rachelbicova.cz. se svolením autorky.
Napsala a zveřejnila Ráchel Bícová 18.9.2016 na svém blogu zde.
A žili šťastně až do smrti… Když Mary Laner, socioložka z Arizonské státní univerzity, prováděla svůj výzkum ohledně očekávání, která mají lidé spojená s manželstvím, došla k závěru, že jsou skutečně přehnaná. Zkoumala očekávání od manželství mezi vysokoškolskými svobodnými studenty a porovnala je s lidmi, kteří žili v manželství již deset let. Jak se dalo předpokládat, pohled studentů byl až pohádkově nerealistický. Rozčarování z reality pak může být pro manželství devastující.
„Takový iracionální pohled nás může vést k tomu, že když zmizí prvotní nadšení nebo když náš partner nežije podle našich nafouklých očekávání, začneme vidět rozvod jako řešení.“
Žel velice často si rozvedení lidé přinášejí svá nerealistická očekávání i do dalšího vztahu – a opět dojde k rozčarování.
Ačkoliv většina křesťanů nepovažuje rozvod za řešení, mylné představy se nevyhýbají ani jim, a některé jsou pro věřící dokonce typické. Na jaké mýty si tedy dát pozor?
Aby taky nebylo, vždyť je v něm přece s námi Bůh, ne? Manželství by mohlo být dokonalé za předpokladu, že bychom v něm nebyli my, nedokonalí lidé. Každý z nás si s sebou do manželství přináší nejen své okouzlující já, ale také své slabosti.
Jen, co budu mít ženu od Hospodina, změním se… Až mi Bůh pošle rytíře na bílém koni, nebudu se cítit tak osamělá… Nejen, že manželství nevyřeší vaše problémy, ale v určitém smyslu se v manželství znásobí. O dokonalosti se opravdu hovořit nedá.
Je ovšem nespornou výhodou mít v manželství Boha na naší straně. Vědět, že nám chce pomáhat se naučit domluvit, zvládat konflikty, odpouštět, že když ho hledáme a prosíme, dokáže obnovovat naši vzájemnou lásku, že našemu manželství fandí, je nedocenitelné.
Co říká Bible o naší nedokonalosti:
Oblíbený omyl, který se netýká jen věřících, ačkoliv určitý spasitelský komplex u nich lze pozorovat ve zvýšené míře. Řada křesťanů v představě, že tím aplikují biblické „Láska je trpělivá… nepočítá křivdy… láska věří“ (1.Korintským 13,4-7), přehlíží závažné signály naznačující, že ten druhý není pro manželství zrovna dobrou volbou.
Nemyslím tím jen zjevné, závažné problémy, jako je alkoholismus či násilnické sklony, i když i to jsou někteří ochotní omlouvat a předpokládat, že v manželství se vše změní jako mávnutím kouzelného proutku. Velké potíže může způsobit i soběstřednost, manipulativní jednání či neochota ustoupit.
Nad lecčím jde mávnout rukou, když s někým jen chodíte – ale jste ochotni nad tím mávat rukou po zbytek života? Bůh jistě má moc změnit člověka, ale vy jaksi nejste Bohem.
Co říká Bible o nebezpečných vlastnostech?
Zvláště vzhledem k tomu, že křesťané věří, že je dobré nechat si sex až do manželství, mohou mít od něj nerealistická očekávání. Je pravdou, že v Bibli čteme, že si mají být manželé sexuálně vzájemně k dispozici (1 Korintským 7,1-5). V manželství ovšem nastanou různá období, kdy jeden z manželů nemá na sex zrovna náladu – ať už je to po porodu, díky dlouhodobému nevyspání při malých dětech, přechodu či třeba zvýšenému stresu v práci. Také kvalita se různě mění podle aktuálního nastavení.
To samozřejmě neznamená, že to máme vzdát, sexuální stránka vztahu je velice důležitá. Jen je dobré slevit z dokonalých představ a více, než to, jak mne může ten druhý uspokojit, přemýšlet, co mohu udělat já pro něho. Pak můžeme s překvapením zjistit, že jsme spokojenější i my sami.
Co říká Bible o manželském sexu:
Žádný člověk na světě nemá moc učinit nás šťastným. Pocit štěstí tedy nikdy nemůže být závislý na tom druhém a to ani v manželství. Už jsem potkala řadu nešťastníků, kteří ze svého nedostatku životní spokojenosti někoho obviňovali – a partner bývá ten první na ráně. Manželství může pozitivně náš pocit štěstí doplňovat, nemůže však být jeho zdrojem. Jediným skutečným zdrojem našeho štěstí je Bůh.
Co říká Bible o štěstí:
Neexistuje žádný biblický verš, který by toto tvrdil. Snad jediní, o kom to platilo, byli Adam a Eva. Realita je, že většina z nás by byla schopna žít ve šťastném vztahu s různými lidmi. V tomto smyslu tedy podle mne neexistuje jedna jediná Boží vůle. Hledat ji v této oblasti je samo o sobě samozřejmě dobré, smutné však je, když pak někdo zbytečně žije v napětí, zda toho správného či správnou poznají, zda se nespletou. A nebo co když se mi ten druhý nebude líbit, budu si ho přesto muset vzít?
Bůh nám myslím nepředepisuje, kdo ten jediný či jediná musí být – dává nám svobodnou vůli a s ní i určitá vodítka, podle kterých se rozhodovat. Je mi v přítomnosti toho druhého příjemně? Líbí se mi? Máme společné životní směřování? Nejsou přítomné varovné signály? Někteří lidé je přehlížejí a pak se zlobí na Boha, že žijí v nešťastném manželství.
Někteří lidé také zpětně spekulují o tom, zda byla skutečně Boží vůle, aby si vzali toho druhého. Nevím, možná, že nebyla. Ale ve chvíli, kdy vyslovili svoje „ano“ před Bohem a lidmi, se to Boží vůlí stalo. Ti dva se zavázali k tomu, že budou usilovat, aby vztah fungoval dobře. Jistě můžeme Bohu (jeden či oba) jeho vůli pokazit špatným jednáním. Ale o tom zase třeba někdy jindy.
Co říká Bible o hledání Boží vůle: