Boží pokoj není jenom nějaká emoce, to, jak se cítíme, i když je jasné, že pokoj nebo nepokoj se v emocích jistě projevuje. Mnoho křesťanů prožívá Boží pokoj v situacích, kdy naše emoce říkají úplný opak. Není také závislý na okolnostech. Můžeme prožívat pokoj i když okolnosti říkají naprostý opak (v takovém případě se tomu pak neříká naivita, ale Boží pokoj).
V dnešní češtině často chápeme pokoj jako pocit klidu. V Novém zákoně je eirénē neboli Boží pokoj mnohem více:
- správný vztah s Bohem
- uspořádaný život pod Boží vládou – harmonie/soulad
- důvěra místo strachu
- smíření mezi lidmi
- vnitřní stabilita vycházející z Boží přítomnosti
- pocit spočinutí a spokojenosti
Proto mohl mít Ježíš pokoj v lodi během bouře, Pavel pokoj ve vězení v Efezu a první křesťané pokoj i během pronásledování. Pokoj nebyl výsledkem příznivých okolností nebo úspěchu, ale důsledkem jejich vztahu s Bohem. Biblický pokoj není útěk od konfliktu, ale přítomnost Boha uprostřed konfliktu a těžkostí.
Dneska jsou lidé kolem nás, a i my někdy dost vystresovaní. Proč? Jsme nejvystresovanější generací vůbec, ačkoliv prožíváme blahobyt a technický pokrok. Nejčastěji předepisovanými a prodávanými léky jsou léky na spaní. Jsme tak nepokojní, neutěšení, že na spaní potřebujeme brát léky. Chybí nám Boží pokoj, který možná i my jako věřící neumíme v našem životě od Boha přijmout, nezápasíme o něj, neumíme si ho udržet a už dávno nestřeží naše srdce.
POKOJ S BOHEM
- Římanům 5:1 „Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.“
Poté, co jsme prožili tento skutek Boží spravedlnosti, můžeme zažívat Boží pokoj. Jedná se o obnovený vztah s Bohem. Před tím byla mezi námi a Bohem překážka, náš hřích, naše nezávislost, naše svévole. Pokoj je někdy popisován jako absence konfliktu. Byl tu konflikt – chtěli jsme se dostat do Boží přítomnosti tak, jací jsme byli, plní hříchu a nepravostí a to nejde. Proto se Bůh rozhodl toto napětí odstranit skrze oběť Ježíše Krista. Tak Bůh odstranil tu překážku a my můžeme zažívat pokoj – smíření, obnovu vztahu s Bohem. Obnovilo se spojení. Zde pokoj není pocit, ale nový stav vztahu.
Mnozí jazykovědci spojují eirēnē se slovesem εἴρω (eirō), které znamená spojovat, svazovat dohromady. I když tato etymologie není stoprocentně jistá, velmi dobře vystihuje biblické použití slova: Pokoj vzniká tam, kde je to, co bylo rozdělené, znovu spojeno. Ježíš není jen ten, kdo přináší klid, ale ten, kdo spojuje člověka s Bohem i lidi navzájem.
Znamená to, že díky našemu pokání, díky Božímu odpuštění a Boží spravedlnosti již nadále není mezi námi a Bohem konflikt, není tam žádná překážka. Hřích se totiž vždycky stává překážkou mezi námi a Bohem a když se vracíme ke špatným věcem, které děláme, vždycky Boží pokoj ztrácíme. Musíme si znovu připomenout, že nepokoj, nesoulad, stres je jednou z vlastností hříchu. Každý hřích, je jedno jestli malý nebo velký v našich očích, přináší rozklad, přináší odcizení, přináší stres a překážky. David by mohl vyprávět, co jeden hřích, nevěra s Batšebou, přinesl do jeho rodiny. Nepokoj, války, rozhádané příbuzenstvo, smrt několika jeho dětí. Prostě spoustu bolení hlavy a nepokoje.
A proto je naprosto legitimní si v situaci, kdy neprožíváme Boží pokoj, klást otázku? Nehřeším někde? Nekladu někde mezi sebe a Boha překážku? Pak receptem na znovu prožívání pokoje je z naší strany tuto překážku odstranit skrze pokání – změnu myšlení a změnu chování. Boží pokoj nás chrání v Božích hranicích, v Božím nastavení. Dá se to říct i obráceně. Nemůžeme zažívat Boží pokoj, dokud nejprve neprojdeme přes Boží spravedlnost.
POKOJ V TĚŽKOSTECH A NEDOSTATKU
Pokoj se stává vnitřním postojem důvěry. Pokoj se stává nástrojem pro situace, kdy se o nás pokouší úzkost, nával starosti a těžkosti.
- Filipským 4:6-7 „O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Je vidět, že hodně starostí a úzkost o naše zabezpečení nám bere pokoj.
V modlitbě za své starosti obnovujeme svoji důvěru v Boží věrnost. Boží pokoj zažíváme, když zůstáváme v Kristu a v jeho slovu.
Ježíšova slova se s tím shodují. Dvě nejznámější místa, která hovoří o Božím pokoji:
- Jan 14:27 „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“
- Jan 16:33 „To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“
Všimněme si, s jakými životními situacemi Ježíš spojuje svůj pokoj. Dává nám ho pro případ, když budeme prožívat strach, obavy, soužení a problémy. Do takových situací nám Bůh dává upokojení, že se mu situace nevymkla z rukou a že Bůh dá řešení, i když ho třeba zatím nevidíme.
Zde slovo pokoj – eirēnē neznamená jenom psychickou pohodu. Ježíš tato slova říká večer před svým ukřižováním – učedníci vstupují do největší krize svého života. Pokoj pak tedy znamená stabilitu uprostřed nejistoty. Řecká eirēnē není útěk od konfliktu; je to vnitřní sjednocení člověka s Bohem, které obstojí i uprostřed konfliktu.
Pokoj je nástroj, kdy Bůh nás zaplavuje svým pokojem právě do situací, které jsou těžké, obtížné. Pokoj nám Bůh dává, aby nás upokojil, uklidnil, že okolnosti jsou v jeho rukách. Myslím si, že nás Ježíš povolal k životu v Božím království, kdy my jako Ježíšovy učedníci máme být nejméně vystresovanými lidmi na planetě. Máme přeci BOŽÍ POKOJ, který je naší ochranou před strachem, obavami, abychom se neděsili.
Vystresovaní jsme hlavně kvůli obavám. Slýchám i od křesťanů spoustu stěžování. Kyselo je moc kyselé, bramborák moc bramborový, všechno je špatně. Potřebujeme, aby Boží pokoj střežil naši mysl a srdce, protože i my jako křesťané někdy tíhneme ke stěžování si, k přílišným obavám a strachu.
Dokážu si představit, že i Ježíš sám bojoval v Getsemanské zahradě o svůj pokoj, kdy tam potil krev před tím, než ho zatkli. Nakonec přišli andělé a posilovali ho. Ježíš od svého Otce dostával Boží pokoj do těžké životní situace, kterou si měl projít. Stejný druh pokoje jistě zažívali učedníci, když je zatkli v chrámu při jejich kázání. Pak šli znovu kázat na to samé místo.
Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši
Nepoužívejme pokoj jako nástroj na zjišťování Boží vůle. Myslíme si pak, že všechno, v čem my máme náš pokoj, je v pořádku. Už jsem zažil za svůj křesťanský život lidi, kteří měli „pokoj“ ve věcech, které Bůh popisuje jako jasný hřích – a to i v případech, kdy se jednalo o nevěru, pornografii nebo předmanželský sexuální život.
Není to Boží pokoj, který tito lidé prožívají je to jenom situace, kdy jejich porušené svědomí nereaguje odmítavě na daný skutek nebo stav. Je to reakce pokřiveného svědomí, které dokáže obhájit i vyslovený hřích. Není možné přijmout Boží pokoj do situací, které jsou mimo Boží spravedlnost. Správně reaguje svědomí, které je kalibrované, nastavené podle Boží spravedlnosti. Proto nikdy nezkoušejte skrze Boží pokoj zjišťovat, co je a není správné, to je otázka Božího slova. Boží pokoj dostáváme pak do situací, kdy jasná Boží vůle pro náš život je těžká nebo přináší těžkosti a nepříjemnosti. Nebo jsem si vytvořil falešný pocit jistoty, protože si přeji, aby to byla Boží vůle. Dokonce můžeme mít pokoj, a přitom dělat špatnou věc. Člověk může mít například pokoj poté, co si něco racionálně zdůvodnil, přestože je jeho rozhodnutí v rozporu s Božím slovem. Proto bych dal před „Mám v tom pokoj?“ otázku: „Je to v souladu s tím, co Bůh už řekl?“ Boží vedení nebude v rozporu s Božím charakterem a Písmem.
POKOJ VE VZTAZÍCH
Pokoj znamená také obnovené vztahy.
- Římanům 12:18 „Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.“
- Římanům 14:19 „A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.“
- 2 Timoteovi 2:22 „Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce.“
- Jakubův 3:18 „Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.“
Tady vidíme, že Bůh touží po tom, abychom zažívali pokoj i v mezilidských vztazích, a to v manželství, rodině, ve vztazích v církvi i mimo církev, na pracovišti, ve veřejném životě. Je zajímavé, že se tu mnohdy píše, hledej pokoj, usiluj o něj, pokud to záleží na vás. Zdá se, že my sami jsme klíčovou osobou, do jaké míry máme nebo nemáme pokojné vztahy. Vnášíme do vztahů pokoj nebo neklid. Přinášíme do vztahů stabilitu nebo konflikt.
Ježíš nás povzbuzuje, abychom svým vlastním rozhodnutím, svým úsilím, praktickými kroky, přinášeli do vztahů pokoj. Abychom byli šiřiteli Božího pokoje. Abychom Božího pokoje měli takový nadbytek, že ho budeme moci předávat dál. A to je možné. U Boha je pokoje nadbytek. Hledejme ho, čerpejme ho a předávejme ho dál v mezilidských vztazích.
ZÁVĚR
- Koloským 3:15 „A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.“
Poddejme se Božímu pokoji, hledejme ho do vztahu s Bohem, do vztahu k okolnostem našeho života a do vztahu s lidmi. Nechme se jím vést, protože pokojní lidé jsou Bohu nejblíž. „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“
František Flek
Podklad pro kázání (z 16.8.2026 CB Kladno), které si celé můžete poslechnout zde: